V náruči přírody
Před pár dny jsem z mé výstavy dovezla domů obraz, který jsem dlouho nosila v hlavě. Obraz pro člověka, který hledá klid – ne ten okázalý, ale tichý, vnitřní. Místo, kam se může vracet pohledem, když svět spěchá příliš rychle. Představ si – velké vejce, jemně uložené do trávy mezi drobné kvítky. A uvnitř vejce žena. Klidná, schoulená, zcela odevzdaná tichu, které ji obklopuje.Malovala jsem špachtlí, chtěla jsem, aby obraz měl hloubku, kterou cítíš nejen očima, ale skoro až pod prsty. Struktura dodává každému tahu život, jako bys ho mohl pohladit. Pro mě je tento. obraz o návratu k sobě – o chvíli, kdy všechno ztichne, zpomalí, a ty si konečně dovolíš odpočívat. Jako když si vlezeš pod peřinu a venku prší.Myslím, že to je obraz o bezpečí. A možná i o naději.